Tirpitz, sesterská loď Bismarcku, byla spuštěna na vodu v roce 1939 a do služby vstoupila v roce 1941. Po krátkém pobytu v Baltském moři byla přesunuta do Norska, kde měla ohrožovat spojenecké konvoje do SSSR. Přestože se nikdy přímo neutkala s nepřátelskými loděmi, její přítomnost vázala velké spojenecké námořní síly. Primárně britská Royal Navy musela udržovat v severním Atlantiku silné skupiny bitevních lodí a letadlových lodí, aby byla schopna na hrozbu představovanou Tirpitzem reagovat.
Operace proti konvojům
Nejznámější akcí byla operace Rösselsprung (1942), plánovaný útok na konvoj PQ-17. Přestože Tirpitz z přístavu skutečně vyplula, konvoj byl rozprášen ještě před tím, než ho bitevní loď mohla dosáhnout. Dne 5. července 1942 sovětská ponorka K-21 detekovala německé lodě, včetně bitevní lodi Tirpitz, doprovázené torpédoborci a dalšími plavidly. Lunin se rozhodl pro útok a odpálil čtyři torpéda na hlavní cíl, obrovskou bitevní loď Tirpitz. Podle sovětských zpráv byla dvě torpéda údajně úspěšná a loď byla poškozena. Tomu by odpovídalo to, že Tirpitz ukončil hledání PQ-17 a odplul sníženou rychlostí do Trondheimu. Německé námořnictvo nikdy nepotvrdilo jakékoli poškození, což vedlo k debatám o účinnosti útoku. Ponorka K-21 se po odpalu torpéd stáhla, aby se vyhnula protiútoku německých lodí. Následně byl PQ-17 zničen německými ponorkami a letectvem. Tirpitz se do přímé námořní bitvy nikdy nedostala.
K menším úspěchům lodi patří ostřelování Špicberků v roce 1943, což byla jediná bojová operace, kde loď použila svá hlavní děla proti pozemním cílům.
Žila životem invalidy a zemřela smrtí mrzáka
Spojenci podnikli několik pokusů o její zničení, včetně útoku miniponorek (Operace Source, 1943) a několika náletů britských bombardérů. Dne 12. listopadu 1944 byla Tirpitz u Tromsø zasažena těžkými pumami Tallboy a převrátila se. Na její palubě zahynulo přes 1 000 námořníků.
Tirpitz byl jedním z největších omylů Kriegsmarine. Obrovské náklady a neustálé úpravy vedly k minimálnímu bojovému nasazení, než byl zničen leteckým útokem. Její kariéru popsal ve svém díle Sir Ludovic Kennedy lakonickým prohlášením že „žila životem invalidy a zemřela smrtí mrzáka“.
Neznámá fakta o bitevní lodi Tirpitz
- Třída Bismarck měla podle původních plánů obdržet děla ráže 13“, k volbě děl 15“ přispěla francouzská třída Richelieu.
- Tirpitz byl delší o 3,1 metru než Bismarck.
- Tirpitz měl silnější motory a dosahoval vyšší rychlosti než Bismarck. Konkrétně 30,8 uzlů oproti 30.
- Tirpitz měl generátory kouře podobně jako torpédoborce či křižníky.
- Během svého prvního proplouvání skrze Kielský průplav Tirpitz narazil čtyřikrát na stěny kanálu. Obratnost lodí třídy Bismarck při nízkých rychlostech nebyla příliš veliká.
- Když Tirpitz dorazil do Norska, byl na jeho palubu přidělen pilot Messerchmittu Bf 109 a letecké eso Kurt Dombacher.
- Tirpitz na rozdíl od své sestry nikdy nepotopil nepřátelskou vojenskou loď, ale palbou sekundárních děl potopil britskou ponorku X5 a sovětskou nákladní loď z konvoje PQ12.
- Během svého působení Tirpitz sestřelil 39 nepřátelských letadel.
- Tirpitz byl cílem více leteckých útoků, než jakákoliv jiná bitevní loď v historii.
- Během střeleckých zkoušek Tirpitz zasáhl cílovou loď Hessen devětkrát na vzdálenost 25 kilometrů, čímž dodnes drží rekord.
- Maximální rychlosti 30,8 uzlů dosáhl Tirpitz během zkoušek, ale nebyl využit plný výkon strojů, pokud by byly krátkodobě přetíženy, rychlost 32 uzlů by byla dosažitelná.
- Hodinu a dvacet minut trvalo, než bylo dost páry, aby se loď rozpohybovala.
- Tirpitz byl největší bitevní lodí postavenou v Evropě.
- Tirpitz byl poslední velkou hladinovou lodí, kterou Hitler navštívil.
- Sovětské ponorky napadly Tirpitze celkem třikrát.
- Na pokrytí paluby lodi bylo použito 7 500 dřevěných prken.
- Každé z hlavních děl ráže 15“ vážilo 111 tun.
- Tirpitz jako jediná z velkých německých lodí nikdy neměl baltickou kamufláž.
Zdroj: NGB, Bismarck class, War History
Licence fotografie: Tirpitz, Unknown author – U.S. Naval Historical Center photograph NH 71390., Public Domain